Říká, že se do své profese zkrátka narodil. S koňmi pracuje a závody spřežení jezdí totiž jeho otec. „Zapřahám odmalička. Závody jezdím od sedmnácti let,“ říká Nesvačil.
Na víkendovém trojboji Rudolfův pohár v Kladrubech jezdil jako kočí dvojspřeží spolu se spolujezdcem Miroslavem Radilem. Že jsou to jasní favorité místních, bylo vidět zejména v sobotu, když s nimi diváci běhali od překážky k překážce.
V bludištích mezi kůly a kládami nebo v terénu na malém jezírku předváděli závodníci podívanou, která předčí motokros nebo podobné rychlostní sporty s umělou koňskou silou.
Jela se druhá disciplína závodů, terénní zkouška, v hantýrce kočích zvaná maraton. Jak ji popsat? „Adrenalin,“ vyhrkne Jiří Nesvačil. Proto jej prý tento nepříliš známý sport baví. „Ale není to jen adrenalin. Závody spřežení se skládají ze tří disciplín: drezura je klidnější, jde tam o jistou uvolněnost. Pak následuje maraton, tam jde o rychlost. A pak je parkur, při něm záleží na koncentrovanosti koní a jezdců,“ říká Nesvačil.
Věnovat se takovému sportu pak prý vyžaduje plnou odevzdanost věci. „Nemůžete zavřít koně někde do garáže. Ani v létě není žádná dovolená. Koně zkrátka musí pracovat dennodenně,“ říká Nesvačil.
Se svým párem koní Favori Amara a Sacramoso Aversa proto musí ještě po práci denně trénovat, jezdit s nimi pod sedlem i v kočáře. „Důležitá je třeba i dechová příprava koní. Maraton je totiž pro ně hodně fyzicky náročný, opakovaně při něm musí cválat, přejít do klusu a znovu se rozcválat,“ vysvětluje jezdec.
Letošní Rudolfův pohár překonal dosavadní rekord v účasti závodníků. Soutěžila jich totiž skoro stovka. Do Kladrub se sjeli kočí z 11 zemí, třeba z Litvy, Itálie, Švédska nebo Norska.
„Z toho máme velkou radost. Hojné účasti pomohly také otevřené hranice. Soutěžící teď nemusejí stát hodiny na hranicích a vyřizovat papíry,“ říká ředitelka Národního hřebčína v Kladrubech Lenka Gotthardová. Hřebčín myslí dokonce na uspořádání mistrovství světa. Jet by se mělo v roce 2013 a určeno má být dvojspřežím.

zdroj: MF Dnes