Při pobytu v Římě se náhodně setkal s Františkem Palackým, tehdejším organizátorem politického a kulturního života v českých zemích, který Hellicha vybídl, aby se v Itálii vedle výtvarného studia věnoval i studiu archeologie, která je v Čechách v plenkách. Hellich se do studia tohoto oboru pustil s houževnatostí jemu vlastní a díky získaným znalostem se pak v roce 1841 stal prvním kustodem archeologických sbírek Muzea království Českého (dnešního Národního muzea).
Na tři sta Hellichových kostelních, většinou oltářních obrazů je roztroušeno po celých Čechách a na Moravě a rovněž v zahraničí. Mezi jeho díly nechybí ani na padesát rytin a řada portrétů, z nichž je v dnešní době zřejmě nejznámější podobizna Boženy Němcové, jejíž reprodukce mnohde zdobí učebny a chodby našich škol i jiných institucí. Hellichův obraz tehdy 28leté spisovatelky zdobil po vzniku Československa mj. i pracovnu T. G. Masaryka na pražském Hradě.
Hellich se významně zapsal i do organizačního života českých výtvarných umělců založením Jednoty výtvarných umělců v Praze, jejímž se stal prvním předsedou a která byla názorovou hrází proti zkostnatělé pražské Společnosti přátel umění. A ještě jednu zajímavost na něho prozraďme - některé své obrazy nepodepisoval jménem, ale označoval je vyobrazením hliněné římské misky.
Josef Vojtěch Hellich se narodil v Cholticích 17. dubna 1807 a skonal před 125 lety, 23. ledna 1880, v Praze.

Zdroj: Právo