Pardubice - Místem, kde je v těchto dnech v Pardubicích možné slyšet nejvíce jazyků, nejsou hotelové recepce, ale pravý břeh Labe uWonkova mostu. Mluví se anglicky, srbsky, francouzsky, polsky, chorvatsky, portugalsky, španělsky, maďarsky, italsky, česky a slovensky. Hovoří se převážně o rybaření.

O titul mistra světa v lovu ryb na udici tu soutěží junioři a kadeti.

Rodina Portianniových přijela podpořit svého nejmladšího člena při chytání ryb až z Itálie.

„Objíždím soutěže společně s otcem a mladším bratrem. Máme to rozdělené, bratr loví, otec mu pomáhá s vybavením a radí mu a já vařím kávu a podávám sendviče. Docela nám to jde,“ smála se Maria Portianni a ukázala na malý přenosný vařič, na kterém ohřívala vodu.

Základem úspěchu při rybářských soutěžích je návnada. V kýblech a mísách pod stromy byla uložena různá těsta nebo se v nich hemžili červi a žížaly.

Na to, že na labském břehu chytaly ryby nebo postávaly nějak tři stovky lidí, tu při včerejším oficiálním tréninku panoval obdivuhodný klid. Rušil ho pouze tichý hovor přihlížejících nebo polohlasně pronášené rády otců zhruba patnáctiletých rybářů a rybářek, kteří plnili i funkci trenérů.

Členy jednotlivých národních týmů bylo možné poznat podle triček. Italové měli modrá, Poláci černá a Češi bílá.

Jihoafričanům byla v Pardubicích zima

Nejnápadnější byli Jihoafričané. Červená trička s krátkým rukávem oblékli přes trika s dlouhými rukávy. U Labe na ně bylo příliš chladno. Bylo zřejmé, že své pruty u Labe nahodila elita. Co chvíli se některému z chlapců nebo dívek zamrskala v podběráku ryba.

Okus dál vytáhl jeden z francouzských mladíků okouna. Jeho otec ho odměnil potleskem. Tleská velice potichu, aby ostatním lovcům neplašil ryby.

Zdroj: IDnes.cz